Sesuv půdy na Házmburku
Pošinutí půdy v obci Klapé.
„Dne 8. a 9. dubna 1898, bylo následkem pošinutí vrchu, na němž se nalézá zřícenina hradu Hazmburka, 26 obydlených stavení, škola a 6 stodol úplně zničeno.“
Posouvání půdy v obci Klapí.
„Dne 11. a 12. dubna 1900 bylo následkem pošinutí půdy na vrchu, na němž se nalézá zřícenina hradu Hazmburka, 52 stavení úplně zničeno a 15 z velké části poškozeno.“
… Důsledky vykácení lesů pocítili často už naši předkové. V době kdy byla zakládána sídla na jižní Moravě v období Říše velkomoravské, nebylo po rozsáhlých bažinách a pravidelných záplavách ani památky. Když byly vykáceny lesy v hornim povodí moravských řek stoupl obsah splavenin a dolní části toků se začaly zanášet, zdvihla se hladina ,spodní vody a vznikaly močály. Tam, kde byly v horách vykáceny lesy a změněny v pastviny, Jako příklad můžeme uvést povodně v Krkonoších ve dnech 29. až 30. 7. 1897. Tehdy naměřili na Sněžce 239,2 mm srážek, za dva dny tedy napršelo tolik, co jindy za 75 dní. Labe se silně rozvodnilo a devastovalo Špindlerův Mlýn, Vrchlabí a Hostinné. Při této velké vodě zahynulo 120 lidí. Komise, která tuto katastrofu vyšetřovala, došla zřejmě k závěru, že horské svahy po vykácení vysokokmenného lesa a kosodřeviny nestačily zadržet záplavu, a p
roto byl 27. 7. 1898 vydán zákon, jímž dostalo lesotechnické odděleni hrazení bystřin úkol zalesnit holé stráně a upevnit koryta bystřin. Stromy svými kořeny upevňují svahové hlíny a zabraňují tak sesuvům jednak touto mechanickou cestou, jednak i regulací pohybu vody v půdě. Po vykácení lesa může sesuv půdy způsobit nemalé škody.
Tyto sesuvy se zpravidla chápou jako přírodní
katastrofy a za hlavního viníka se označuje voda, která pronikne až na nepropustné podloží a po takto vzniklé kluzné ploše se dá do pohybu celé nadloží. Jenže při těchto katastrofách je velmi často hlavním viníkem člověk sám, protože vykácením lesa narušil stabilitu a vodní režim území. Voda, kterou dříve odpaříl les, pronikla až na kluznou plochu a podmínila sesuv. I u nás je známa řada sesuvů, které způsobily značné škody. V roce 1898-1900 se dala do pohybu čedičová suť, klouzající po slínovém podloží pod hradem Hazmburk. Pohyb byl pomalý, jen 5 km/hod., a tak se mohlo obyvatelstvo včas vzdálit z ohrožených míst. Část obce Klapý však byla sesuvem pobořena. Pohyb se opakoval ještě v roce 1936. …
citace: Ekologické katastrofy
Emil Hadač, vydal Horizont, 1987
kniha popisuje celosvětový přehled ekologických katastrof od narušení rovnováhy v přírodě až po jaderné nebezpečí s uvedením příkladů a fotografií