Libochovice
Původně ves při brodu přes Ohři, v pramenech uváděná od r. 1282. od r. 1335 jako městečko. Dnes město s obdélným protáhlým náměstím, vzniklým rozšířením hlavní ulice. Po jeho jižní straně zámek, v západní části města farní kostel, na kopci severozápadně od města hřbitovní kostel.
- Zámek – původně gotická tvrz, r. 1550 pustá, roku 1560 přestavěná v zámek, ten po ohni znovu postaven v letech 1683 až 90 – A. della Porta, budovy zámeckého komplexu (konírny a pod.) z let 1690 – 1697, zámek obnovován v letech 1900 až 1914 – E. Fiala. Ze stavby 16. století zachována pouze kaple s přilehlou věží, ostatní části renesančního zámku pojaty do barokní stavby.
Zámek raně barokní, obdélný, situovaný na šířku (jižní křídlo půdorysně nepravidelné), dvoupatrový kol obdélníkového nádvoří. Na fasádách pravidelné osy obdélných oken střídavě s trojúhelník. a segment. štíty a nad- a podokenními zdobnými poli, jednotlivé okenní osy odděleny vpadlými poli, sestavenými do pásů.V jižní fasádě mělký dvouosý rizalit, balkón se schodištěm před zahradním průčelím z počátku 20. století, patrně místo původního barokního. Nádvorní fasády s arkádami na pilířích v přízemí (na severní straně slepými) a se slepými arkádami v prvním patře kratších stran, první a druhé patro jižní a severní fasády spjato vysokými pilastry.
Salla terena v přízemí východního křídla obdélná, sklenutá šesti poli hladké křížové klenby na dva střední sloupky, zdobená štukem a mozaikou z mušlí ze 17. století a iluzívní malbou z 18. století. místnosti v přízemí a chodby sklenuty val. klenbou s lunetami, v patře stropy s raně barokními štuk. od D. Gaggia a S. Bussihos mytologickými a alegorickými malbami, od J. Tencally a J. Mundona, přemalovanými v 19. století. V hlavním sále krb se štuk. postavou Chrona a s andílky z doby kolem roku 1690 a kamennými sochami mouřenínů od J Brokofa. V několika místnostech barokní kachlová kamna od drážďanského kamnáře J. Fischera z roku 1685.
Před severním křídlem zámecká kaple pozdně gotická ze 16. století, obdélná, trojboce ukončená, orientovaná k severu, s hranolovitou věží po západní straně. Zevně pouze opěráky a vysoká okna, barokní portál přivezený z vídně osazen roku 1902, kdy byla kaple restaurována, zbytky renesanční sgrafitové rustiky. V 19. století předělen prostor uvnitř na dvě patra a změněn v hospodářské stavení. Věž původně zvonice, později vodárna, se zbytky renesančních sgrafit a čtyřmi zazděnými okénky.
Po východní straně zámku zahrada. Původní úpravu provedl J. Tulipán podle návrhu Portova z roku1685 (květinový geometrický parter s fontánami, sochami, altánem, oranžeriemi, skleníky), na počátku 19. století změněna francouzská zahrada v přírodní park, bývalý stav francouzského parteru obnoven roku 1912 za vedení J. Rubliče. Barokní fontány od kameníka J Mitthofera.
- Dům č.p. 72, původně panský špitál – z roku 1700, barokní, přízemní, podkovovitého půdorysu, s obdél. okny a portálem a se středním rizalitem oválného vestibulu, krytého trámovým stropem.
- Fara – má pozdně barokní bránu s klenákem nad stlačeným obloukem a s rozeklaným štítem.
- Dům č.p. 18 – původně městský špitál – pozdně barokní, přízemní, s lizénami a obdél. okny.
- Dům č.p. 58 – z 18. století, pozdně barokní, s pilastry a obdél. okny, průjezd sklenut plackami, oddělenými pásy, sbíhajícími na pilastry.
- Dům č.p. 310 – pozdně barokní, dvoukřídlý, jednopatrový, značně upravený, průjezd sklenut plackami s vál. klenbou s lunetami, místnosti v přízemí valeně.
- Dům č.p. 315 – pozdně barokní, patrový, adaptovaný, s barokním vjezdem a rokokovými dveřmi.
- Dům č.p. 10 – z 1. poloviny 19. století, klasicistický, jednopatrový, s vysokými pilastry a trojúhelníkovým štítem, průjezd sklenut val. klenbou s lunetami.
- Další domy z konce 18. a 1. poloviny 19. století s klasicistickými a empírovými motivy na průčelích.
- Dům č.p. 47 – Česká spořitelna – postavena roku 1934 podle projektu arch. J Freiwalda, figurální sochařská výzdoba od J. Matějů.
-
Kostel všech svatých – původně gotický ze 14. století, s věží z roku 1541, upraven roku 1622 a 1624, roku 1661 zničen požárem a zčásti obnoven Vlachem Dominikem, od roku 1700 stavěn J. J. Lechreiterem, polírem z Budyně, svěcen roku 1705, roku 1727 zvýšena věž, znovu zvýšena roku 1892, kdy kostel opraven.
Barokně orientovaný, jednolodní, obdélný, s bočními kaplemi, s trojboce uzavřeným presbitariářem s opěráky, s hranolovitou věží po severní a s kaplí, nad níž oratoř, po jižní straně. Boční fasády a závěr s lizénovými rámci v přízemí a patře a s okny v přízemí polokruhově, v patře segmentově zakončenými, v severní stěně obdélníkový vchod. Na věži s obdélníkovým vchodem lizénové rámce a segmentově zakončená okna s nástavci, po severní straně přístavek schodiště s letopočtem 1541 na portálku, na severní straně v patře tesaný házmburský znak. Západní průčelí tříosé, s vysokými pilastry, vpadlými poli a rámci, v ose obdélníkový portál se štuk. supraportou a obdélníkovým oknem s trojúhelníkovým štítem, v bočních částech niky, štít obdélný s trojúhelníkovým nástavcem, bočními volutovými zdmi, sochou sv. Vavřince na vrcholu a sochami dvou biskupů na bočních pilířcích.
Presbytariář sklenut valeně se stýkajícími lunetami, po jižní straně polokruhový oblouk do kaple, sklenut valeně klenbou s dvoumi stýkajícími se lunetami, nad sakristií a kaplí jsou oratoře, otevřené do presbytariáře širokým oknem stlačeného oblouku s bohatou štuk. výzdobou, severní oratoř sklenuta val. pásem, jižní val. klenbou se stýkajícími se lunetami. Loď sklenuta čtyřmi poli val. lunetové klenby s pásy sbíhajícími na pilastry, zděná kruchta na širokém stlačeném oblouku podklenuta val. lunetovou klenbou. Po obou stranách lodi kaple, otevřené polokruhovými oblouky arkád, tribuny nad nimi otevřeny stlačenými oblouky, při presbytariáři dvojice kaplí v celé výši stavby, tvořící náznak příčné lodi. Kaple i tribuny sklenuty val. klenbou s lunetami a pásy. V lodi i presbytariáři barokní štuková výzdoba z první čtvrti 18. století, upravená patrně roku 1903.
Zařízení: hlavní oltář z roku 1745 barokní, rámový, s obrazem Všech svatých a sochami sv. Augustina a Norberta od B. Edera, dva boční protějškové barokní oltáře z roku 1711 s obrazem Piety a s Ukřižováním, dva boční rokokové oltáře Madony a archanděla Michaela. Kazatelna s rokokovou výzdobou od j kleina z roku 1749, se symboly evangelistů a sochou Dobrého pastýře na stříšce. Lavice barokní z počátku 18. století, varhany se sochami dvou troubících a bubnujícího anděla z let 1736 až 1739. Dva nástěnné relikviáře z druhé štvrti 18. století. V severní stěně znakový náhrobník Jana Kavkovce z Kavkovic z roku 1613.
Kolem kostela plot a zeď s barokní branou a dvou hranolovitých pilířích s kamennými vázami.
Hřbitovní kostel sv. Vavřince – postaven v letech 1720 až 1722 P. P. Columbanim na místě staršího kostela z roku 1601. Barokní, jednolodní, obdélný, s hladkým oblým závěrem. Boční fasády s hladkými pilastry a polokruhově zakončenými okny, východní nároží vyhloubena, na stěnách mezi nimi a závěrem dvojice lizén. Na hlavním průčelí se středním vyžlabeným rozalitem a bočními, dvakrát konkávně prohnutými částmi lizénové rámce, obdél. portál a segmentově zakončené slepé okno, prohnutý štít s lizénami, vpadlým polem a nikou se sochou sv. Vavřince zakončen zalamovaným trojúhelníkovým nástavcem.
Uvnitř valivý klenba s lunetami, na stěnách dvojice pilastrů s úseky kladí, v závěru mělká apsida. Zděná kruchta na dvou sloupech, s hladkou zprohýbanou poprsnicí.Zařízení: hlavní oltář z počátku 18. století, barokní s obrazem sv. Vavřince a obrazem N. Trojice v nástavci, na predele obraz Poslední večeře z roku 1605 se znakem Jana kavkovce. Varhany ranně barokní s boltcovým ornamentem. - na starém hřbitově – u kostela náhrobník z r. 1834 klasicist., náhrobek Jos. Kruchiny ze Švanbergu z roku 1707, pomník zoologa F. Klapálka s bustou od Rudolfa Březy z roku 1929.
Kaple – výklenková z roku 1927, při cestě k Sedlci. - Sloup P. Marie – na náměstí, se sochami sv. Josefa, sv. Anny a Ježíška, z roku 1709.
Sochy pod zámkem – na podstavcích zdobených znaky:
- Ukřižování z roku 1719
- P. Maria a sv. Jan z roku 1720.
- Sv. Josef z roku 1724.
- Sv. Jan Nepomucký z roku 1729.
- Sv. Václav od K. Zentnera z roku 1929.
- Socha Sv. Jan Nepomucký – při cestě k nádraží u domu č.p. 154, z roku 1761 od B Edera.
- Immaculata – z roku 1756.
- Sv. Barbora – z roku 1760.
- Sv. Roch – z roku 1722, poblíž kostela.
- Sv. Václav – při cestě do Slatiny, z roku 1761, renovován roku 1880.
- Boží muka u hřbitova, z roku 1589.
- Barokní sloupek s křížkem.
- Pomník Jana Evangelisty Purkyně – od J. Strachovského, z roku 1887.
- Pomník Jana Ámose Komenského – od A. Havla ze Slaného, z roku 1893.
- Pomník Mistra Jana Husa – od K. Zentnera, z roku 1930.
- Pomník padlým – z roku 1921, podle návrhu Ing. J. Rosslera, s plaketou od R. Březy.
Pamětní desky:
- Na rodném domě J. E. Purkyně, od K. Babky, z roku 1937.
- Básníka R. Pokorného na domě čp. 615, od V. Macha z roku 1934.
- Bohuslava Lhotského s reliéfní bustou na domě čp. 4-5 na náměstí.
- E.A.Hrušky (1895-1957) na domě čp. 200 v Kaplířově ulici, z roku 1959.
citace: Umělecké památky Čech
Emanuel Poche, Umělecké památky Čech, svazek 2. (K – O), Academia Praha 1978 (část „Libochovice“)